Vystoupení předsedy ÚV KSČM V. Filipa na 6. zasedání ÚV KSČM

Napsal(a)
Vážené soudružky a soudruzi,

cílem dnešního pléna je schválit jeden ze základních dokumentů úspěšné existence strany, tj. Výroční finanční zprávu za rok 2016. Možná, že se to někomu zdá úsměvné, ale ta je podstatná pro bezproblémové fungování strany v tzv. svobodné soutěži politických stran v naší zemi.

Filip 6 zasedaniJednání pléna ÚV KSČM k volbám je událost budoucnosti strany. V každém případě ovlivní nejen naši stranu, naše voliče, ale celou společnost, resp. její většinu. Myslím, že nám všem jde o to, aby to byl vliv pozitivní.

V každé podobné situaci hovoříme o tom, že je doba vážná a že je zapotřebí udělat to či ono. Ano to je pravda, doba je vážná a možná vážnější než si kdo dovede představit. Svět se nyní nachází v turbolentní době. To, co se děje v zahraničí, ve vojenské oblasti a v politice se odráží i na atmosféře v naší republice. Války, terorismus, různé gangy a mafie, k tomu podvody a krádeže – to nepřináší klid do našich domovů. Lidé si už chtějí od deprimujících informací odpočinout a chtějí žít beze strachu. Položme si otázku, kdo k této třaskavé atmosféře u nás přispívá a kdo se chová slušně, které politické strany a seskupení to jsou a kteří lidé to jsou. Lidé to vidí a slyší každý den a mají v to m jasno, kdo u nás tvoří a kdo u nás boří. O tom ale později. Nejde jen podiskutovat, připravit a schválit usnesení, ale je tu nebezpečí, že vše se vrátí tam, kde to bylo, když často chceme, aby to dopadlo co nejlépe, a ono to může dopadnout jako vždycky.

Proto, aby to bylo jinak, mám na vás žádost, chcete-li prosbu „Chci změnu!“, ale nikoli tohoto pléna, ale přístupu nás všech, naší členské základny, aktivu volebních štábů, kandidátů a tedy i voličů, chtěl bych změnu, která přinese aktivitu, která přinese odpovědnost, která přinese výsledky. Myslím, že máme i pozitivní příklady takové změny v přístupu, chtěl bych z tohoto místa poděkovat mladým soudruhům a soudružkám z Ústí nad Orlicí, kteří přišli s jejich „Výzvou“, která podle mne bude znamenat lepší informovanost o práci strany na veřejnosti.

Když se podíváme na politické rozložení sil a postupy jednotlivých stran a hnutí tak vidíme, že se většinou mluví jednoduchým jazykem a v heslech jako „Bude líp„ a rozdávají k tomu koblihy, nebo politické strany jen neustále kritizují, ale s ničím pořádným pro lidi nikdy nepřišly, myslím tím ODS, či TOP STAN, ale svým jednoduchým a jakoby tvrdým přístupem chtějí získávat voliče. K tomu přibývají sice společensky úzké, ale jiné přístupy a tak se dopředu v průzkumech dostávají třeba Piráti.

Co musíme čekat od voleb? Jednoduchou a údernou strategii často i bývalých členů KSČ, dnes význačných funkcionářů zcela jiných stran, kteří rozdmýchají jako vždy v souvislosti s volbami a podzimními výročími státu v říjnu a v listopadu hysterii nejen proti KSČM, ale proti levici vůbec, a to frázemi, lží apod. Žel, na jejich straně stojí fakt, že pamětníků budování prvního pokusu o socialismus je stále méně a ti mladí jsou seznamováni s historií tendenčně a tudíž lze čekat rok od roku více a více občanů očkovaných tzv. novým historickým pohledem.

Nechtěl jsem a nechci se vracet do minulosti. Naopak náš cíl je jít vpřed, a to vpřed k socialismu 21. století. Aby nebylo pochyb, co tím myslíme, zopakuji náš cíl. Pro nás je socialismus demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšení životního prostředí, zabezpečující lidem důstojný život a prosazující bezpečnost a mír.

Ale pokud někdo začne mluvit o minulosti, tak je potřeba mu připomenout, že je tady 27 let nedávné minulosti, za kterou odpovídá jak současná koaliční vláda, ale také pravicové opoziční strany. Většina našich politických oponentů a soupeřů začíná tím, že v roce 1989 tady byl zdevastovaný stát. Nechci skutečnou realitu rozebírat. Kritici zapomínají, že stát byl bez dluhů, že veškerá průmyslová a zemědělská výroba, ale i vědecký výzkum sloužily růstu osobní i společenské spotřeby v Československu, že jsme měli vyspělé a srovnatelné školství a zdravotnictví, které nám závidělo velké množství států světa. A v porovnání se současností jsme opravdu byli jako občané vlastníky výrobních prostředků, které poté prošly privatizací, ne vždy podařené, naopak plné „tunelů“ a rozkrádání. Dnes je jasné, že již nejsme schopni být v řadě výrob tak konkurenceschopní, jako jsme byli v minulosti. Dnes je jasné, že stát je zadlužen částkou výrazně překračující 1,5 bilionu Kč, a to přesto, že prodal výrobní prostředky za téměř 2 biliony Kč a jejich současní vlastnící z těchto továren, podniků a zařízení vyvážejí zisk mimo hranice našeho státu za více než 300 mld. Kč ročně, o které jsou chudší naši občané.

Stále více jsou omezována naše práva rozhodovat si o vlastních záležitostech a nadnárodní organizace, zejména NATO, kam jsme před 18 lety byli zavlečeni nás místo ochrany spíše vystavuje mnohem většímu nebezpečí. Musím připomenout, že v současné době vzpomínáme smutné výročí agresivní války proti Jugoslávii, pro kterou jsme museli propůjčit náš vzdušný prostor. To bylo první nakročení k tomu, abychom byli označeni za součást agresora. Protože to byl útok bez souhlasu RB OSN. Například přes neutrální sousední Rakousko se létat nemohlo. Dnes vláda a ministr obrany bez uzardění dohadují podřízení našich vojáků německému Bundeswehru a přes naše území se přesunují ozbrojenci cizích armád dál na východ, aby eskalovali spory se sousedy, a to až na hranici zakázané válečné propagandy. Haraší zbraněmi vůči RF, ale stále neřešíme příčiny migrační vlny, spočívající ve válečném konfliktu v Sýrii, Iráku a Libyi, která nás společně s nesmyslnou politikou A. Merkelové skutečně ohrožuje na bezpečí našich občanů. Dovolte mi připomenout, že žádný z teroristů, který útočil v Paříži, Bruselu, Londýně a jinde, nebo znásilňoval ženy a dívky v Mnichově a jiných evropských městech nebyl ruské národnosti, spíše to vypadá, že to byli a jsou pěšáci cizí armády, která do Evropy přichází s migrační vlnou, ať dřívější či současnou.

Stejně ohrožující a omezující je tomu i s byrokratickými příkazy z Bruselu od Evropské komise, která se den co den ukazuje jako zcela nekompetentní a která se pokouší dál omezit naše rozhodování a nutí nás ke krokům, jež jsou v zásadním rozporu s našimi národními zájmy. Proto musíme jít do voleb s tím, že požadujeme:

VÍCE SUVERENITY NAŠÍ VLASTI.

Nakonec na potřebě takového hesla se shodla i velká část účastníků nedělní programové konference, kterou jsme zorganizovali jako důležitou součást naší přípravy volebního programu, který ale budeme pro jeho význam schvalovat samostatně až v dubnu.

Podle rozhodnutí pléna ÚV KSČM si rozdělme úkoly od ÚV, tedy centra až po posledního člena naší strany, ale úkoly, které jsou v duchu potřeb dnešní doby, to je úkoly jasně připravené, mezi námi vydiskutované, tedy členy akceptované, konkrétní a měřitelné.

Víme, že ÚV nemůže stanovit nižší cíl, než je 17 až 20 voličů na 1 člena strany. Je to jasné a srozumitelné.

Ti, kteří jsou odpovědní za přípravu programu, jej připravují, nyní je potřeba najít způsob jeho jasné, srozumitelné a zároveň úderné prezentace.

Konkrétní musí být také odpovědnost za přenos úkolů od 1. místopředsedy přes kraje do okresů a dál do ZO, ale i tam úkoly musí být konkrétní a měřitelné. Nerad bych se dostal do diskuze, kdo udělal málo a kdo hodně. Nyní na začátku volebního souboje jak do čela kandidátních listin, tak na její jednotlivá místa schvalujeme ty, kteří společně v krajích, okresech a místech musí ukázat, že umí, chtějí a jsou připraveni se o volební výsledek poprat.

Pracovníci na ÚV, KV a OV musí být zázemím, které všem členům v jejich agitaci pomůže, zašle materiály, vyšle případně pomocníky, kteří pomohou vše zabezpečit k naší spokojenosti.

Naše kandidáty musíme umět do voleb připravit, a to kromě volebních témat i v rétorice, psychologii komunikace apod. Pro kandidáty, tam kde je to možné udělejme stránky na sociálních sítích, aby se mohli prezentovat, poskytněme jim podporu zdola tak, aby naši kandidáti vešli ještě více ve známost svou odborností a morálním profilem.

A nyní širší a obecnější pohled na společenské klima, ve kterém se budou volby konat. Víme, že společenské vědomí se za samotným bytím, tedy běžnou životní situací opožďuje. Lidé jsou pod neustálým tlakem médií, které jim poskytují čím dál větší množství balastních informací za účelem oddálit dobu, kdy občané poznají, co se stalo a co na ně vládnoucí elity chystají.

Teroristické útoky ve Velké Británii a Belgii v posledních dnech, ale i ty předchozí ve Francii, SRN, Belgii a v dalších státech ukazují, že celá migrační vlna je organizovaný útok na samotné základy evropské civilizace. Tento útok byl spuštěn nemístným vměšováním do vnitřních záležitostí jiných suverénních států, zejména severní Afriky a Blízkého východu, nerespektováním článku 1 odst. 1 mezinárodního paktu o občanských a politických právech, když jiným státům chtěly USA a někteří další, včetně Francie, Velké Británie a Německa vnutit v podstatě protektorátní režim, kdy by jejich rozhodování záviselo na cizí vůli. Proto bez souhlasu RB OSN přeměnili tzv. bezletovou zónu nad Libyí na přímý útok a popravu M. Kadáfího, proto dál USA podporovaly tzv. umírněné islamisty, kteří přecházeli k teroristům z IS v Sýrii. Proto A. Merkelová zvala migranty do SRN a nyní nám je chce proti naší vůli vnutit pomocí tzv. kvót přerozdělení s odkazem na vnitřní solidaritu v EU. Československo v minulosti bylo známo svou ochotou přijmout pronásledované lidi ať už z Řecka zmítaného občanskou válkou či odjinud. Česká republika přijala mnoho lidí z bývalé Jugoslávie, dnes jich přijímá hodně z Ukrajiny, kde s obavami sledujeme fašizující vývoj, ale i odjinud. Ale naše země, naše Česká republika nemůže být nucena platit trvale za cizí rozhodnutí s odůvodněním, že musí být solidární. Nebyli jsme v minulosti koloniální zemí a nedrancovali jsme nerostné a jiné bohatství jako jiní a tedy nemůžeme být nuceni se podílet na nákladech, které nám vnucují tyto bývalé koloniální mocnosti. Chceme a potřebujeme suverenitu a budeme o ni usilovat všemi prostředky, které jsou odpovídající vývoji civilizace 21. století.

Na naší vnitropolitické scéně se nebojíme svých soupeřů na levici, pokud vůbec na levici někdo svými činy a plněním programu zůstává. Slovy jsou na levici mnozí, dokonce i pravicové strany a hnutí, ale konkrétní politiku autentické levice tu už dlouhou dobu nikdo, kromě KSČM, svými reálnými a realistickými kroky nedělá. Nebojme se bez ohledu na politickou korektnost říct, že jedině silná KSČM je schopna donutit ostatní politické strany a hnutí k politice ve prospěch většiny našich občanů.

Pokud jde o protivníky na pravé části politického spektra, jsou to buď celé politické strany, nebo jednotlivci, kteří už dlouhou dobu nesou odpovědnost za společenský, sociální, ekonomický, ale i politický marasmus, jehož příčinou je specificky česká mafiánská privatizace. Byla to právě ODS, ODA, KDU-ČSL, US, TOP 09, VV a případně jiné subjekty, které jsou na jedno, případně dvě použití, které pak s ostudou odcházejí, kdo zapříčinil, že měřítkem hodnot je místo práce jen majetek jakkoli získaný. To ve společnosti vyvolává vlčí vztahy plné nenávisti, zlodějen, neochoty ke spolupráci, urážky, zhrubnutí politické scény a blbou náladu.

Náš program bude jasný – zavést více klidu, více pořádku, více jistot a rovněž dovést do konce takové trestní kauzy, které nyní zametají pod koberec. Budeme trvat na snížení počtu úředníků ve státní správě, na které musí ostatní pracovat. Vždyť dnes už se stalo úřednictvo svým počtem a vlivem třídou ovlivňující život každého občana! Každý papír, který vysoký úředník vymyslí a zavede, vyprodukuje haldu dalších papírů, podle kterých se musí řídit a pracovat. I proto je daňové zatížení občanů tak vysoké. Bude toho více, s čím seznámíme veřejnost. Sice to nebude revoluce, pro tu nejsou objektivní podmínky, ale návrat k zásadám slušnosti, hospodárnosti, k pořádku a k jistotám pro lidi.

Těší mě, že naše strana se může podívat za posledních 27 let lidem do očí. Občané vidí, že nepředstavujeme hrozbu, ze které nás obviňují strůjci dnešního marasmu, kteří se bojí toho, že chceme důstojný, spokojený, normální život pro mladé, pro střední věk i pro seniory. Bojí se, že bychom jim zabránili v dalším rozkrádání a devastaci zbylého národního majetku.

Čeká nás těžká práce, ale uvědomme si, že opravdová komunistická levicová strana kromě nás není a že máme odpovědnost za to jak levice a sociálně spravedlivé uspořádání společnosti dopadne.

Naposledy změněno Neděle, 26 March 2017 14:33

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.