Lidé vždy toužili vytvořit řád založený na svobodě a rovnosti. Svět se dnes rychle mění, budoucnost lidstva je však stále velmi nejistá. Úsilí kapitalismu, zbaveného svého největšího soupeře v podobě světové soustavy socialistických zemí, o globální nadvládu vede k jeho degeneraci. Majetní ještě více bohatnou a stále širší vrstvy společnosti chudnou. Bída vyhání obyvatele ze zemí třetího světa a stává se živnou půdou i pro mezinárodní terorismus. Jejich levné pracovní síly využívá globální kapitál k likvidaci sociálního státu v rozvinutých zemích. Pod záminkou vyhrocujících se rozporů pravicové vlády omezují demokracii, lidská práva a svobody, neváhají rozpoutávat ničivé války a nové závody ve zbrojení.

Posvátná neoliberální představa, že globální svobodný trh bez přívlastků zajistí svobodu a demokracii ve společnosti, se zřetelně rozchází s realitou. Dnešní svět není o nic bezpečnější, spravedlivější a svobodnější. Dochází k nárůstu xenofobie a rasismu. Úpadek společnosti doprovází další rozklad morálních a kulturních hodnot. Nezodpovědné ničení přírody a plýtvání jejími zdroji a devastace životního prostředí ohrožuje životní podmínky lidí prakticky na celé zeměkouli.

Ve světě se stále hlasitěji ozývá heslo »Jiný svět je možný«. Nestačí však, aby byl jiný. Je třeba, aby byl lepší. My, komunisté, jsme přesvědčeni, že globální kapitalismus ze své povahy lepší být nemůže. Společnost, která vykupuje blahobyt menšiny lidí bídou většiny, ztrácí své historické opodstatnění. Je na čase, aby odešla ze scény dříve, než její úpadkové rysy napáchají nenapravitelné škody.

Ve druhé polovině minulého století se vytvořila situace, kdy naplnění myšlenek sociálně spravedlivé společnosti bylo na dosah. Vlivem mnoha historických okolností se však první pokus o socialismus nepodařilo postavit na trvalé základy. Vyhodnocení celé této historické zkušenosti je dlouhodobou záležitostí. Současný vývoj stále více ukazuje, že přes všechny své nedostatky měl minulý systém jednu základní přednost – ctil sociální práva lidí, bez nichž jsou ostatní lidská práva pouhou iluzí.

Zejména na tuto zkušenost chceme navázat a nedostatky překonat. KSČ ztratila v roce 1989 svou moc. V podmínkách  restaurovaného kapitalismu si však KSČM udržuje svou autoritu, protože si udržela identitu radikální strany usilující o sociálně spravedlivou společnost a působí mezi parlamentními stranami jako jediná stabilní a čitelná opozice proti kapitalismu.

Socialismus chápeme jako společnost svobodných a rovnoprávných občanů, společnost sociálně spravedlivou a ekonomicky prosperující, jejímž základním cílem je všestranné zvyšování kvality života obyvatel.

Tato společnost naváže na všechno cenné, co v hospodářské, politické, sociální a kulturní oblasti vytvořily předchozí generace. Neustrne na žádném stupni svého rozvoje, bude neustále konfrontovat své principy a své uspořádání s požadavky nových, dorůstajících generací, s vývojem vědy a technickým rozvojem, se změnami přírodního a životního prostředí. Bude společností, která rozmanitost názorů, postojů a potřeb svých občanů bude pokládat za své bohatství, za zdroj svého trvalého pokroku.

Chceme, aby to byla společnost vzniklá s podporou naprosté většiny občanů, aby byla v plné míře demokratická, založená na principu občanské samosprávy. Chceme, aby se formy demokracie dále rozvíjely, byly stále více využívány prvky demokracie přímé, kdy se rozhodnutí přijímají za účasti všech zúčastněných. I nadále budou existovat dílčí zájmové střety – individuální, lokální, regionální, profesní, generační a jiné. Společnost je však bude na příslušných úrovních slaďovat, hledat shodu s veřejným zájmem.

Socialismus má být společností sociálně spravedlivou.

• Chceme, aby každý měl právo na práci, odpovídající jeho schopnostem, aby byl každý odměňován za svou práci podle jejích výsledků, měl rovnou šanci na vzdělání, péči o zdraví a celkový rozvoj osobnosti.

• Chceme pro všechny základní sociální jistoty v míře, umožněné hospodářským a kulturním rozvojem země a ekologickými limity. I ta nejméně odměňovaná řádná práce musí zabezpečit každému důstojný život.

• Odmítáme bezpracné příjmy, příjmy ze spekulací a nepřiměřeně velké rozdíly v odměnách za práci; chceme, aby výše odměn za práci byly přiměřeně diferencované podle náročnosti práce, aktivity a iniciativy a měly motivační úlohu.

Za ekonomickou základnu socialismu považujeme společenské vlastnictví. Nebude se však omezovat na státní formu. Silnější přímý vliv státu považujeme ze strategických důvodů za důležitý jen v některých hospodářských odvětvích. V  ekonomiceprosazujeme rovnost vlastnických forem. Cílem socialismu je překonávat pozůstatky odcizení práce a zvyšovat zájem lidí o výsledky jejich práce tím, že se lidé budou cítit skutečnými spoluvlastníky. To systém postavený na monopolu státního vlastnictví v plné míře neumožňoval.

Společenské vlastnictví bude mít více konkrétních podob (včetně různých forem samosprávného, družstevního vlastnictví). Zásada vlastnické plurality nevylučuje ani soukromé podnikání. Všechny druhy ekonomických subjektů budou svými odvody ze zisku naplňovat celospolečenské fondy. Socialistická ekonomika v našem pojetí bude tržní ekonomikou se strategickým plánováním, usměrňovanou k zabezpečení společenských priorit a opírající se o kontrolu rozhodujících pozic v národním hospodářství.

V socialistické společnosti nebude hlavním cílem zisk a touha spotřebovávat co nejvíce materiálních hodnot. Úctu k člověku a k poctivé, tvůrčí práci, vzájemná tolerance a lidská solidarita získá na významu, stejně jako zvýšená potřeba nemateriálních hodnot.Chceme, aby socialismus byl společností, ve které se člověk nemusí bát večer vyjít z domu, ve které se každý může bez zbytečných průtahů domoci spravedlnosti, ve které nikdo není odkázán v nouzi na milodary.

Na své cestě k socialismu nejsme osamoceni. Opíráme se o vzájemnou solidaritu a rostoucí akční jednotu pokrokové levice ve světě. Víme, že socialismus uspěje teprve tehdy, až se lidé s jeho zásadami ztotožní. Změny v myšlení lidí nenastanou ihned a nelze je vynucovat násilím.

Naše cesta k socialismu je cestou demokratickou, cestou svobodné volby většiny. Jsme přesvědčeni, že na této cestě najdeme spojence, přemýšlivé občany, mladé lidi, kterým není budoucnost naší země lhostejná.